|
|
Zkušenosti manažerů zdravotní péče s motivováním, týmovým vedením a zvyšováním odborné způsobilosti jejich zaměstnanců
MAREČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Motivace ošetřovatelského personálu je nedílnou součástí činností vedoucích sester. Práce ve zdravotnictví je většinu času velmi psychicky i fyzicky náročná pro všechen zdravotnický personál a obzvlášť pak pro ošetřovatelský personál, který je s pacienty nejvíce v kontaktu. Vedoucí sestry by si proto měly uvědomit důležitost motivace personálu. Pro všechny zdravotnické pracovníky platí povinnost celoživotně se vzdělávat, a proto by vedoucí sestry měly věnovat pozornost vzdělávacím aktivitám personálu. Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo popsat pracovní motivaci sester. Zjistit, jaké zkušenosti mají vedoucí sestry s teambuildingovými aktivitami, a popsat jejich úlohu v oblasti zvyšování odborné způsobilosti jejich zaměstnanců. Cílem kvantitativní části studie bylo vyhodnotit spokojenost sester s motivačním programem organizace, ve které působí. Dalším cílem bylo zjistit, zda je ze stran sester zájem o teambuildingové aktivity. Posledním cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo vyhodnotit spokojenost sester s nabídkou celoživotního vzdělávání ze strany zaměstnavatele. Metodika: Pro výzkum byl zvolen smíšený kvalitativně kvantitativní design. Sběr dat pro kvalitativní výzkumné šetření byl proveden prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s informantkami z řad vedoucích sester první a střední linie. Data určená pro kvantitativní výzkumné šetření byla získána technikou nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce určeného směnným sestrám. Výzkumný soubor kvalitativní části výzkumného šetření byl tvořen 11 vedoucími sestrami a výzkumný soubor kvantitativní části výzkumného šetření byl tvořen 179 směnnými sestrami. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích fakultního a krajského typu v období červenec-září 2022. Výsledky: Vedoucí sestry považovaly motivaci zaměstnanců za důležitou a nedílnou součást své práce. Jako nejsilnější motivační faktor uvedla většina vedoucích sester adekvátní finanční ohodnocení sester. Čtyři pětiny dotazovaných sester byly spokojeny s výší svého platu (81 %). Více než čtyři pětiny sester byly spokojeny s motivačním programem nemocnice (82,7 %) a spokojenost sester s motivačním programem se statisticky významně neměnila v závislosti na jejich věku (p=0,724). Vedoucí sestry neměly s teambuildingovými aktivitami žádnou zkušenost. Více než třetina sester (40,8 %) měla zájem účastnit se teambuildingových aktivit. Ochota sester zúčastnit se teambuildingových aktivit klesala s jejich věkem (p <0,030). Vedoucí sestry uváděly, že se snaží sestry k dalšímu vzdělávání motivovat a podporovat. Mezi překážky bránící dalšímu vzdělávání sester zařadily únavu spojenou s nedostatkem personálu, dále nedostatek času a nezájem sester o další vzdělávání. Více než tři čtvrtiny sester (76 %) byly spokojeny s nabídkou celoživotního vzdělávání nabízeného ze strany zaměstnavatele. Spokojenost sester s nabídkou celoživotního vzdělávání ze strany zaměstnavatele významně rostla s uplatnitelností nově nabytých poznatků v klinické praxi (p <0,001). Závěr: Se spokojeností a motivací personálu souvisí úroveň vztahů na pracovišti a s tím spojená i efektivní komunikace v týmu. Vedoucí sestry by proto měly dbát na rozvíjení pozitivních vztahů na pracovišti a na spolupráci jednotlivých členů týmu. Jednou z možností práce s týmy může být např. teambuilding. Pokud v nemocnicích chceme vzdělaný ošetřovatelský personál, který se kontinuálně vzdělává, je potřeba, aby ho vedoucí pracovníci i organizace v dalším vzdělávání podporovali.
|
|
|
Podávání stravy nemocným v nemocničním zařízení
NITA, Tatiana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké intervence sestry používaly při podávání stravy, jaké komunikační techniky sestry využívaly a jak spolupracovaly s ostatními členy ošetřovatelského týmu při podávání stravy nemocným v nemocničním zařízení. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na intervence sestry při podávání stravy, na komunikační techniky v průběhu podávání stravy a na spolupráci sester s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Samotný sběr dat byl realizován prostřednictvím zúčastněného nestrukturovaného pozorování sester, jež pracují v nemocničním zařízení. Každé pozorování bylo převedeno do písemné formy a dále bylo zpracováno metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Výsledky empirické části byly pro přehlednost rozčleněny do devíti kategorií. Do pozitivních poznatků můžeme zařadit to, že před podáváním stravy byly pokoje uklizené a vyvětrané. Sestry před obědem umožnily nesoběstačným pacientům zaujmout vhodnou polohu. Sestry dále připravily pacientům do dostatečné vzdálenosti noční stolky a nesoběstačné pacienty opatřily papírovým bryndákem, aby zabránily znečištění oblečení a lůžkovin pacienta. Záměna diety pozorována nebyla. Strava byla podávána v dostatečné teplotě a množství. V průběhu podávání stravy sestry aktivně nabízeli pacientům tekutiny pomocí různých kompenzačních pomůcek na pití. Ke kladným poznatkům patřilo dále to, že sestry podávaly pacientům stravu v čisté pracovní uniformě, neměly žádné doplňky na rukách, byly vhodně učesané, a kromě jedné splňovaly všechny předpisovou manikúru. Dále sestry aktivně spolupracovaly a komunikovaly jak s pacienty, tak i ošetřovatelským personálem. Odhaleny byly pouze drobné nesrovnalostí, ale to nemělo velký vliv na poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče nemocným. Mezi negativní poznatky můžeme zařadit nedodržení zásad bariérové péče u sester. Sestry nevyměnily u nesoběstačných pacientů inkontinentní pomůcky, neumnožily jim provést hygienu rukou a dutiny ústní před podáváním stravy. Taktéž bylo odhaleno, že sestry si neumyly a nevydezinfikovaly ruce ani před, ani po podávání stravy. Tato bakalářská práce je určena sestrám, ošetřovatelkám a studentům nelékařských zdravotních oborů a bude sloužit jako podklad pro odhalení problémů a zlepšení dovedností v oblasti stravování nemocných. Práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Vzdělávání sester (v praxi)
KAŠKOVÁ, Markéta
Zvyšování vzdělanosti ošetřovatelského personálu je celospolečenskou záležitostí, která je ovlivněna neustálým vývojem medicíny a zdravotnických technologií. Na poskytování ošetřovatelské péče jsou oprávněně kladeny vysoké nároky. Jediným způsobem, jak udržet krok s novými trendy, je celoživotní vzdělávání sester. Vzdělávání sester na konkrétním pracovišti má za cíl především reagovat na aktuální problémy oddělení a potřeby sester. V teoretické části se zabýváme vlivem vzdělání na kvalitu ošetřovatelské péče. Uvádíme strukturu vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Definujeme a objasňujeme pojmy pedagogika, didaktika, edukace a učení. Zabýváme se specifiky vzdělávání, didaktickými principy a zásadami vzdělávání dospělých. V další části konkretizujeme výukové strategie pro ošetřovatelský tým. Poslední součástí teoretické části je motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Pro účely diplomové práce byly stanoveny čtyři cíle. V prvním z nich jsme chtěli zjistit, jaký je systém a proces vzdělávání sester na oddělení. Z šetření vyplynulo, že vzdělávací akce nejsou pořádány na všech odděleních. Ta oddělení, která je pořádají, uvádí nejčastěji četnost nepravidelnou nebo měsíční. Účelem druhého cíle bylo zjistit názor na efektivitu vzdělávání na oddělení. Zjistili jsme rozdílnost mezi názory řadových sester a vrchních sester. Třetí cíl měl odpovědět na otázku, zda pořádané vzdělávací akce vycházejí z požadavků sester. Přesvědčili jsme se, z odpovědí vrchních a řadových sester, že ne vždy tomu tak je. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry implementují znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče. Z dotazníků vyplynulo, že řadové sestry se snaží znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče začleňovat. Pro potřeby diplomové práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. K realizaci kvalitativní části výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku s uzavřenými a polozavřenými otázkami. Pro kvalitativní šetření jsme stanovili 2 výzkumné otázky. V první výzkumné otázce jsme chtěli zjistit, z jakých impulzů vychází management při plánování vzdělávání v nemocnici a na oddělení. Zjistili jsme, že nejčastěji vychází z podnětů, které iniciují právě vrchní sestry a sestry staniční. V druhé výzkumné otázce jsme zjišťovali, jaké překážky vidí management v efektivitě vzdělávání a implementaci získaných znalostí a zkušeností do běžné praxe. Vrchní sestry vidí problém v samotné účasti na vzdělávání na oddělení. Pro kvantitativní šetření jsme stanovili 5 hypotéz. Hypotéza 1 zněla: Vzdělávání sester na pracovišti je organizovanou činností managementu bez ohledu na požadavky řadových sester. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2 zněla: Management vnímá pozitivně efektivitu vzdělávání na pracovišti na rozdíl od řadových sester. Hypotéza se také nepotvrdila. Třetí hypotéza zněla: Vzdělávání je vnímané jako nutná, rutinní záležitost, ne jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 4 zněla: Řadové sestry postrádají motivaci pro aktivní účast na vzdělávacích akcích. Hypotéza se potvrdila. Poslední hypotéza zněla: Implementace získaných znalostí ze vzdělávacích akcí do aplikace ošetřovatelské péče je managementem sledována. Hypotéza se nepotvrdila, sestry mají o začleňování znalostí snahu. Při hodnocení výsledků jsme narazili na další velmi zajímavé výsledky, které by si podle našeho názoru zasloužili pozornost. V neposlední řadě je překvapivé, že pořádání vzdělávacích akcí nezohledňuje směnný provoz sester. Jeden z důvodů může být, že některé vrchní sestry nesestavují plán a harmonogram vzdělávání sester. Pokusili jsme se takový návrh harmonogramu vzdělávání sester na oddělení sestavit.
|
|
|
Zdravotnický asistent jako člen ošetřovatelského týmu
DUŠKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá profesí zdravotnického asistenta a přijetím poměrně nové kategorie zdravotnického pracovníka do ošetřovatelského týmu. Studijní obor zdravotnický asistent v rámci změny koncepce vzdělávání všeobecných sester nahradil na středních zdravotnických školách předcházející obor všeobecná sestra. Tato změna přesunula obor všeobecná sestra na terciální úroveň vzdělávání. Profese zdravotnického asistenta by neměla být opomíjenou součástí ošetřovatelského týmu. Poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým systémem patří k moderním trendům ošetřovatelství, které vyžaduje ošetřovatelský tým složený z personálu s různou úrovní kvalifikace. Kompetence zdravotnického asistenta jsou podřízené sestrám, asistenti poskytují ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry. Jsou oprávněni k menšímu rozsahu činností, zaměřených zejména na základní ošetřovatelskou péči. Tato nová zdravotnická profese se stává významným článkem a je nutné zdravotnického asistenta přijmout jako plnohodnotného člena ošetřovatelského týmu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělávání. Dále jsou zde uvedeny informace týkající se profese zdravotnického asistenta. V praktické části práce bylo cílem zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu a zda znají kompetence zdravotnických asistentů. Pro získání výsledků výzkumného šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly určeny všeobecným sestrám a rozdány v Ústřední vojenské nemocnici v Praze na ta oddělení, kde zdravotničtí asistenti pracovali. Výsledky výzkumného šetření byly zaznamenány do grafů a vyhodnoceny v závěrečné diskuzi. První cíl, který měl za úkol zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu byl splněn, hypotéza č.1 se ale na základě získaných výsledků nepotvrdila. Druhým cílem bylo zmapovat, zda všeobecné sestry znají kompetence zdravotnických asistentů. Z výsledků šetření je patrné, že v drtivé většině sestry kompetence zdravotnických asistentů znají a na vybraných odděleních zdravotničtí asistenti provádějí pouze ty činnosti, ke kterým jsou kompetentní. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Práce může být využita pro větší informovanost a bližší seznámení se s danou problematikou jak pro studenty, tak i pro všeobecné sestry a sestry manažerky.
|
|
|
ROLE MANAŽERA PRO OŠETŘOVATELSKÝ TÝM NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE
ŠKULINOVÁ, Iveta
Teoretická část diplomové práce seznamuje se současným stavem problematiky. Nejprve jsou popsány základy managementu, tři základní linie manažerů ve zdravotnictví a jejich funkce a role. Další část je věnována specifikám ošetřovatelské péče na jednotce intenzivní péče. Následující část pojednává o kvalifikovaných sestrách, jejich způsobilosti, funkci a roli, faktorům spokojenosti a náročnosti péče o pacienty na jednotce intenzivní péče. Poslední část se věnuje vyskytujícím se problémům při výkonu sesterského povolání a pomoci manažera při zvládání těchto problémů. Bylo stanoveno 5 cílů. Cílem 1 bylo zjistit, co sestry pracující na jednotkách intenzivní péče potřebují k tomu, aby byly ve své práci spokojené. Cíl 2 byl zmapovat způsob podpory ošetřovatelského týmu z pohledu manažerů. Cílem 3 bylo poukázat na možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cíl 4 byl identifikovat motivační faktory k práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cílem 5 bylo zjistit, zda existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu. Ke sběru dat byl zvolen kvalitativní výzkum a bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. Výzkumná otázka č.1. Co sestry pracující na JIP potřebují k tomu, aby byly při výkonu svého povolání spokojené? Výzkumná otázka č. 2. Vnímají sestry pracující na JIP rozdíl v postavení sestry na JIP a sestry na standardním oddělení? Další otázka č.3. Jaké prostředky využívá management k podpoře ošetřovatelského týmu na JIP? Otázka č. 4. Existují možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na JIP? Otázka č.5. Které konkrétní motivační faktory se podílí na spokojenosti sester pracujících na JIP? Výzkumná otázka č.6. Existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu? Byly provedeny nestandardizované rozhovory s 8 staniční sestrami a 12 směnnými sestrami pracujících na jednotkách intenzivní péči chirurgických nebo interních odděleních. Na základě analýzy výsledků byly vytvořeny odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Výsledky budou poskytnuty manažerům ve zdravotnictví i sestrám, které pracují na jednotkách intenzivní péče, jako zpětná vazba týkající se jejich náročného povolání. Mohou být podkladem pro jejich zamyšlení nad náročností péče o pacienty na jednotkách intenzivní péče a nutností vstřícného a ohleduplného přístupu k sestrám, efektivní oboustranné spolupráce a komunikace.
|
|
|
Psychická zátěž ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých budějovic
PAŤHOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic. Domov se zvláštním režimem je zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby klientům se sníženou soběstačností důvodu organického poškození mozku či demence. Ošetřovatelský tým (složený ze zdravotnických pracovníků a pracovníků přímé obslužné péče) poskytuje klientům nepřetržitou ošetřovatelskou péči. Vzhledem k duševnímu stavu klientů je ošetřovatelská péče provázena celou řadou specifik. Bakalářská práce má stanoveny 2 cíle, zmapovat faktory způsobující zátěž pracovníkům ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic při poskytování ošetřovatelské péče klientům se syndromem demence a zjistit, jak pracovníci ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic vnímají svou psychickou zátěž. Ve výzkumné části byla jako hlavní použita kvalitativní metoda sběru dat, technika polořízeného rozhovoru. Jako ryze doplňková byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku s otázkami ve formě škál - {\clqq}Inventář projevů syndromu vyhoření`` autorů T. a J. Tošnerových. Výzkumný soubor tvořilo 12 členů ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem dobrá voda u Českých Budějovic. Cíle práce byly splněny.
|
|
|
Implementace konceptu bazální stimulace v domovech důchodců Jihočeského kraje
VESELÁ, Jaroslava
Tématem bakalářské práce je problematika implementace konceptu bazální stimulace do domovů důchodců v Jihočeském kraji. V současné době se zvyšuje věkový průměr seniorů ve všech typech zařízení sociální péče, zejména v rezidenčních zařízeních.. Pro dosažení kvality poskytované péče je nutné, aby všichni členové ošetřovatelského týmu byli orientováni v problematice a ovládali postupy pro její zvládání a řešení. Jedním z nejnáročnějších úkolů ošetřovatelské péče je pochopit potřeby klienta a porozumět stylu komunikace. Bazální stimulace je koncept, který napomáhá uspokojovat potřeby všech klientů. Využívá dřívějších životních návyků a zkušeností klienta. Cílem práce je zjistit, zda v domovech důchodců Jihočeského kraje ošetřovatelský personál využívá konceptu bazální stimulace. V práci byly stanoveny dvě hypotézy. H1: V domovech důchodců Jihočeského kraje se koncept bazální stimulace při ošetřování seniorům nepoužívá. H2: Dle subjektivního názoru sester se koncept bazální stimulace při ošetřování seniorů nepoužívá z důvodu nedostatku ošetřovatelského personálu v domovech důchodců Jihočeského kraje. K získání informací bylo použito kvantitativní šetření metodou dotazování, technikou dotazníku určeného ošetřujícímu personálu sedmi vybraných domovů důchodců v Jihočeském kraji. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů a tabulek byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Koncept bazální stimulace se ve vybraných domovech důchodců používá. Nejčastěji používaným prvkem při ošetřování seniorů je polohování pomocí perličkových pomůcek. Věřím, že šetření má praktický přínos z důvodu zprostředkování informací o existenci konceptu bazální stimulace také ošetřujícímu personálu, který o něm dosud nevěděl. Doufám, že v blízké budoucnosti bude mít bazální stimulace základní postavení mezi již zavedenými prvky ošetřovatelské péče a stane se velkým přínosem jak pro pacienta, tak i pro celý ošetřovatelský tým.
|
|
|
Vysokoškolsky vzdělaná sestra jako člen ošetřovatelského týmu
VACKOVÁ, Jana
Správné začlenění vysokoškolsky vzdělaných sester do ošetřovatelského týmu je aktuální této době. Tématem této bakalářské práce je tedy {\clqq}Vysokoškolsky vzdělaná sestra jako člen ošetřovatelského týmu``. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické se hovoří o vzdělávání v ošetřovatelství v minulosti a v současnosti. Je v ní také věnována pozornost současné legislativě ve zdravotnictví. Dále se zabývá koncepcí ošetřovatelství a zaměřuje se na osobnost sestry jako takovou. V části praktické jsou v jednotlivých kapitolách popsány: cíl práce, hypotézy, metodika sběru dat a charakteristika výzkumného souboru. Další kapitola obsahuje grafy znázorňující výsledky výzkumu. Tyto výsledky jsou pak rozebírány, porovnávány a hodnoceny. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit zařazení a uplatnění vysokoškolsky vzdělaných sester z pohledu jich samých, z pohledu středních zdravotnických pracovníků, z pohledu lékařů a z pohledu klientů. Výzkum byl tedy prováděn na základě analýzy a vyhodnocení dotazníků získaných od čtyř skupin respondentů: klientů, středoškolsky vzdělaných sester, vysokoškolsky vzdělaných sester a lékařů. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy a z výsledů šetření vyplynulo, že první hypotéza {\clqq}Vysokoškolsky vzdělané sestry nemají prozatím zcela jasně vymezené místo v ošetřovatelském týmu.`` se potvrdila. Druhá hypotéza {\clqq}Z pohledu klienta zdravotnických zařízení je postavení vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných sester stejné.`` se také potvrdila. Zajímavostí této práce je i to, že v ní dochází k porovnávání výsledků s výsledky podobného výzkumu, který byl prováděn před čtyřmi lety. Ukazuje tedy, jak a co se za toto období změnilo v pohledu na zdravotní sestry a jejich vzdělání. Na základě provedeného výzkumu lze souhrnně konstatovat, že v současné době nemají vysokoškolsky vzdělané sestry jasnou pozici v ošetřovatelském týmu, i když jsou jeho nedílnou součástí. Cíl výzkumné práce byl splněn. Hlavním přínosem práce by mohlo být informování laické veřejnosti, potencionálních klientů o reformách v systému vzdělávání zdravotních sester a tím i zvýšení prestiže tohoto povolání ve společnosti.
|
host ::
RSS.